Vtipy z vysoké školy a vědecký humor

Přijde QA inženýr do baru a objedná si 1 pivo.
Přijde QA inženýr do baru a objedná si 999999999999 piv.
Přijde QA inženýr do baru a objedná si 0 piv.
Přijde QA inženýr do baru a objedná si -1 piv.
Přijde QA inženýr do baru a objedná si asdfasdf piv.
Přijde první skutečný zákazník do baru a zeptá se, kde jsou záchody. Barman ztuhne, přestane reagovat a po pár vteřinách se vznítí.

Theodore von Kármán zastával dvě pozice: byl profesorem na univerzitě v Aachenu v Německu a přednášel na Caltechu v Pasadeně. Jakožto s významným leteckým inženýrem s ním často konzultovaly různé letecké společnosti, a tak mohl létat zdarma kdykoliv se našlo neobsazené sedadlo v některém letadle těchto společností. Celkem pravidelně tedy cestoval mezi Aachenem a Pasadenou a přednášel na stejná témata v obou místech.
Jednou přiletěl do Pasadeny dost unavený, ale protože byl voják, přednášel i tak. Konečně, měl s sebou materiály, které předtím použil na přednášce v Aachenu. Když se ale během přednášky díval na posluchače, měl neodbytný dojem, že vypadají víc nechápavě než jindy. A pak mu to došlo - celou dobu mluvil německy! Naštvaně zahřměl: "Měli jste mi to říct! Proč jste mi nic neřekli?" Nakonec se ozval jeden ze studentů: "Nezlobte se, pane profesore. Ať už mluvíte německy nebo anglicky, my toho pochopíme v obou případech asi tak stejně."

Říká se, že ve 30. letech potkal Ia I Frankela na chodbě Ústavu teoretické fyziky nějaký experimentální fyzik a ukázal mu jakýsi graf získaný na základě experimentu. Ia I se na minutku zamyslel a pak vysvětlil, proč ten graf vypadá zrovna tak. Ukázalo se ale, že ten graf byl omylem otočený vzhůru nohama. Ia I se tedy znovu na minutku zamyslel a pak vysvětlil i tento případ.

Paul Dirac, ještě jako student, se zúčastnil matematické konference, kde byl předložen následující problém:
Tři rybáři rybařili na osamělém ostrově. Ryby braly jako divé a rybáři byli tak zabráni do práce, že si ani nevšimli, že se už setmělo a mají naloveno obrovskou hromadu ryb. Rozhodli se tedy, že přenocují na ostrově. Dva rybáři hned usnuli každý pod svým člunem, ale třetí ne a ne usnout, až se nakonec rozhodl odplout domů. Protože nechtěl druhé dva budit, rozdělil úlovek na tři části. Jedna ryba mu ale přebývala. Po chvíli přemýšlení ji hodil do vody, naložil svůj díl a odplul.
Uprostřed noci se probudil druhý rybář. Nevěděl, že první už odplul se svým dílem, a tak rozdělil zbylé ryby na tři části a zase mu jedna ryba přebývala. Tak ji hodil do vody, naložil svůj díl a odplul.
Nad ránem se probudil poslední rybář. Nevšiml si, že ostatní dva už odpluli, rozdělil zbylé ryby na tři části a taky mu jedna ryba přebývala. Hodil ji tedy do vody, naložil svůj díl a odplul.
Úkol zní: určete nejmenší možné množství ryb, které rybáři chytili.
Dirac se na chvíli zamyslel a pak řekl: ulovili -2 ryby. Když první rybář hodil přebytečnou rybu do vody, bylo tam -2 - 1 = -3 ryb. Vzal si svůj díl, -1 rybu, a tím pádem tam bylo -3 - (-1) = -2 ryb. Druzí dva rybáři prostě ten postup zopakovali.

Paul Dirac měl na stole koňskou podkovu. Jednou se ho jakýsi student zeptal, jestli věří tomu, že podkovy přinášejí štěstí. Profesor Dirac odpověděl: "Já to chápu tak, že nosí štěstí bez ohledu na to, jestli tomu věříte nebo ne."

Henry Augustus Rowland byl jednou povolán k soudu, aby tam svědčil jakožto vědecký odborník. Během ověřování jeho kompetence se ho právník zeptal, kdo je nejpřednější americký fyzik. Rowland bez zaváhání odpověděl: "Já." Později se ho jeho přítel zeptal na tuto neskromnost. Rowland odvětil: "No, musíte si uvědomit, že jsem byl pod přísahou."

Lev Lojtianskij působil ve 30. a 40. letech v Sovětském svazu jako matematik. Na univerzitě, kde pracoval, vedl seminář o hydrodynamice. Mezi běžnými posluchači byli i dva muži v uniformě, na první pohled vojenští inženýři. Ti dva nikdy nemluvili o tom, na čem pracují. Jednoho dne Lojtianského požádali o pomoc s jistým matematickým problémem. Ukázali mu nějakou rovnici, jejíž řešení oscilovalo, a chtěli vědět, jak mají změnit koeficienty, aby bylo monotónní. Lojtianskij se na rovnici jen podíval a hned odpověděl: "Musíte ty křídla udělat delší!"

Když studoval na vysoké škole, přišel jednou George Dantzig pozdě na matematickou přednášku Jerzyho Neymana. Na tabuli byly dva problémy, zřejmě zadání domácí úlohy na příští týden. Dantzig si je zapsal a dlouhé dny na nich pracoval. Když za měsíc odevzdával Neymanovi řešení, omlouval se, že ta úloha byla o něco těžší než obvykle.
Asi za šest týdnů v sobotu v osm ráno probudil profesor Neyman Dantziga a jeho ženu hlasitým boucháním na dveře jejich bytu. Rozespalý Dantzig otevřel dveře a Neyman vtrhl dovnitř s nějakými papíry v ruce a nadšeně zvolal: "Právě jsem dokončil předmluvu k jedné z vašich prací. Přečtěte si to, ať to můžu odeslat k vydání." "O čem to mluvíte," nechápal Dantzig. "Ty problémy na tabuli nebyly domácí úloha. Byly to dva dosud neřešitelné problémy statistiky!"

Významná průkopnická kniha Dynamické programování od Richarda Bellmana uvádí na konci některých kapitol v částech Cvičení a problémy několik úloh, kde některé jsou zcela triviální a jiné jsou dosud nevyřešené problémy. Jednou se prý doktora Bellmana kdosi zeptal, jak se pozná, která úloha je cvičení a která problém. Bellman odpověděl: "Když to dokážete vyřešit, je to cvičení, a když ne, je to problém."

Když se studenti ptali Johna von Neumanna, jak vyřešit úlohy, které jim zadal, prostě jenom napsal na tabuli jejich řešení. Postup, kterým se k řešení dospělo, byl zřejmý. Jednou se ho jeden student ve snaze dozvědět se víc o tom, jak úlohu řešit, zeptal, jestli by se nedala řešit i jiným způsobem. Von Neumann se na chvilku zamyslel a pak řekl: "Ano."

Jednou se kdosi zeptal Bertranda Russella, jestli věří v boha. Odpověděl: "Ano. Až na izomorfismus."

Přijde Celsius do baru a promrzlý barman povídá: "Škoda že vás nepřišlo víc."
Přijde Farady do baru, objedná si rovnou pět piv a barman povídá: "Hm, pán je kapacita."
Přijde Hertz do baru a objedná si: "Jedno pivo a ať to kmitá!"
Maxwell obvykle jen kroužil kolem baru a koukal, jestli dovezli pivo.
Přijde Newton do baru, objedná si absinth, upije a povídá: "Tak to je síla!"
Ohm chodil do baru jen občas a s odporem.
Přijde Pascal do baru a kouká: "Jé, nás je tu sto tisíc!" "Ale bejval tu jinej standard, mělo to tady atmosféru," posteskne si barman.
Přijde Volta do baru a v místnosti zavládne napětí.
Watt byl v baru přeborník, jeho výkonu málokdo stačil.
Wiedemann chodil do baru nerad. Když ho přemlouvali, tak se obvykle vykrucoval.

Nováček se snažil vyřešit problém s lispovým počítačem tím, že ho vypnul a zapnul. Když to Tom Knight viděl, řekl mu přísně: "Nemůžeš vyřešit problém prostě tím, že to vypneš a zapneš, aniž bys pochopil, proč to nefunguje." Knight počítač vypnul a zapnul. A on fungoval.

Chuck Norris je jediný na světě, kdo dokáže doběhnout monochromatickou vlnu.

Matfyzák je na brigádě v restauraci. Přijde chlápek a říká: "Dobrý den. Chtěl bych objednat stůl pro tři, na osmou." Matfyzák odpoví: "To si děláte srandu, ne? Kde bysme vzali stůl pro 6561 lidí?"

Norbert Wiener byl znám pro svou roztržitost. Když se se svou rodinou stěhoval z Cambridge do Newtonu, jeho manželka, které bylo jasné, že při stěhovaní bude leda překážet, ho poslala na MIT a sama zařídila celé stěhování. Protože jí bylo jasné, že Norbert zapomene, že se přestěhovali a kam, dala mu papír s jejich novou adresou. Když během dne dostal nápad, což se stávalo, sáhl do kapsy, vyndal papír a chvíli na něj zuřivě čmáral. Pak se zamyslel, uvědomil si, že ten nápad k ničemu není, a papír znechuceně zahodil.
Večer šel domů - samozřejmě na starou adresu v Cambridge. Když se tam dostal, vzpomněl si, že se přestěhovali, že nemá ponětí kam a že papír s novou adresou je dávno pryč. Pak ho osvítilo. Uviděl na ulici dívku a rozhodl se jí zeptat, kam se přestěhovali: "Ahoj, možná mě znáš. Jsem Norbert Wiener, právě jsme se přestěhovali. Nevěděla bys náhodou kam?" Dívka odpověděla: "Jasně, tati. Máma věděla, že to zapomeneš."

Programe náš, jenž jsi v paměti,
pozdraveno buď jméno tvé,
přijď operační systém tvůj,
buď vůle tvých příkazů na tiskárně jakož i na obrazovce.
Data naše vezdejší dej nám dnes
a odpusť nám naše vstupní i výstupní chyby,
jakož i my odpouštíme viníkům s vadnými logickými obvody.
Neuveď nás ve zklamání
a zbav nás napěťových rázů,
neboť tvůj jest algoritmus i aplikace
a řešení zacyklené na věky věků.

One hundred little bugs in the code.
One hundred little bugs.
Fix a bug, link the fix in.
One hundred little bugs in the code.

-1 = (-1)^(1/1) = (-1)^(2/2) = √((-1)²) = √1 = 1

Jak mohl Bůh stvořit svět jen za 6 dní? Nemusel ho dělat kompatibilní s předešlou verzí.