VŠ vtipy a vědecký humor

Zobrazení vtipu

Jak řeší matfyzák úlohu, kolik je 2²?

Prvák bez zaváhání odpoví, že to jsou 4.
Druhák se trošku zamyslí, ověří všechny předpoklady a na kalkulačce spočítá, že to jsou 4.
Třeťák napíše několikastránkový program v Pascalu nebo Céčku a po několika hodinách práce doje k výsledku 4, ovšem s přesností omezenou kapacitou počítače.
Čtvrťák se zamyslí a už sedí u počítače a vymýšlí nový programovací jazyk vhodný právě pro tento druh úlohy. Po probdělé noci strávené usilovnou prací dostane odpověď, že jsou to asi 4, ale není si výsledkem zcela jist, protože použitá metoda je pouze aproximativní a přesnější výsledek by si vyžádal mnohem větší úsilí.
Pokud tu samou otázku položíte páťákovi před státnicemi, zoufale složí hlavu do dlaní a rozpláče se se slovy: "Copak si musím všechny konstanty pamatovat?"

Podobné:

Statistici prováděli test: zeptali se prváka, druháka, třeťáka, čtvrťáka a páťáka, kolik je 2 × 2.

Prvák ihned odpověděl: 4
Druhák vytáhl tahák, chvilku po něm brouzdal a pak řekl: 4
Třeťák vytáhl kalkulačku, naťukal 2 × 2 a dostal odpověď: 4
Čtvrťák si sednul za počítač, napsal program v C++, kompiloval ho 10 minut a program napsal: 4
Páťák hned zařval: "TO SI MÁM PAMATOVAT VŠECHNY KONSTANTY?!!"

Co odpoví matfyzák na otázku, kolik je 1 + 1?

V prváku: 2
V druháku: zamyslí se, naťuká to do kalkulačky a řekne, že 2.
Ve třeťáku: sedne k počítači, napíše vlastní programovací jazyk, v tom to naprogramuje a časem zjistí, že je to něco kolem 2.
Ve čtvrťáku: "Přece si nebudu pamatovat každou blbou konstantu!"
V páťáku: "Tím se zabývají jenom numerici."