Vtipy z vysoké školy a vědecký humor

Zavřou do tří paralelních hladomoren inženýra, fyzika a matematika. Každému dají jednu libovolně velkou, leč pevnou konzervu a nechají je vegetovat. Pak přijde amnestie.
V první hladomorně je živý inženýr, ostře nabroušený kámen a otevřená konzerva.
Ve druhé hladomorně je živý fyzik, stoh popsaných papírů, otevřená konzerva a geniální zařízení na otvírání konzerv zkonstruované ze skřipce a španělské boty.
Ve třetí hladomorně je mrtvý matematik, zavřená konzerva, stoh popsaných papírů, z nichž každý začíná: "Nechť je konzerva otevřena."

Inženýr, fyzik a matematik jsou v kobce a mají konzervu.
Inženýr si nakreslí plánek na výrobu otvíráku, ale nemá jej z čeho vyrobit, takže umírá hladem.
Fyzik ví, že třením dosáhne zvýšení tlaku v konzervě a ta se tak roztrhne. Třením však teplotu potřebnou k takovému tlaku nedosáhne a umírá hlady a vyčerpáním.
Matematik se zamyslí a povídá: "Mějme otevřenou konzervu..."

Šílený vědec unesl tři kolegy, inženýra, fyzika a matematika, a zavřel je každého do jedné cely. V každé cele byla spousta konzerv s jídlem, ale žádný otvírák. Za měsíc se šílený vědec vrátil.
Nejprve se šel podívat do inženýrovy cely, ale našel ji prázdnou. Inženýr totiž z věcí, co měl po kapsách, sestrojil otvírač konzerv, z hliníkových úlomků plechovek a sušeného cukru vyrobil výbušninu a utekl.
Fyzik spočítal úhel, pod kterým musí konzerva dopadnout na zeď, aby se vyrazilo víčko. Stal se z něho dobrý nadhazovač a vymyslel novou kvantovou teorii.
Matematik naskládal neotevřené konzervy tak, že tvořily zajímavé řešení kissing number problému. Jeho vysušená mrtvola se tiše opírala o zeď, na které byl krvavý nápis: "Věta: Pokud nedokážu otevřít ty konzervy, zemřu. Důkaz: Předpokládejme opak..."

Psycholog podrobil inženýra, fyzika a topologa experimentu. Zavřel je každého do jedné místosti, kde byla plechovka tuňáka a žádný otvírák, a dal jim jen tužku a papír.
Druhý den psycholog otevřel inženýrovu místnost. Papír a tužka byly nepoužité, ale zdi byly celé pokryté důlky. Inženýr seděl na podlaze a jedl tuňáka z plechovky. Házel plechovkou o zdi tak dlouho, dokud se neotevřela.
Pak šel k fyzikovi. Jeho papír byl pokryt vzorci, na zdi byl jeden důlek a fyzik jedl tuňáka z konzervy. Vypočítal si, jak přesně musí plechovkou hodit proti zdi, aby se otevřela.
Když psycholog vstoupil do topologovy místnosti, našel papír plný vzorců a zavřenou konzervu, ale matematik tam nebyl. Jen z konzervy vycházely divné zvuky. Psycholog si přinesl otvírák a konzervu otevřel. Zevnitř vylezl topolog, tuňáka měl až za ušima, a nadával: "Krucinál, zase jsem se spletl ve znaménku..."

Matematik, inženýr a chemik najdou cestou z práce hromadu plechovek s pivem. Naneštěstí to byly takové ty staré plechovky, co nemají nahoře ten otvírací kroužek. Tak se dohodli, že se rozdělí a najdou něco, čím plechovky otevřou. Chemik běžel do své laboratoře a namíchal roztok, který okamžitě rozpustí vršek plechovky a vzápětí se odpaří, takže pivo jím nebude kontaminováno. Inženýr běžel do své dílny a sestrojil hyperotvírák schopný otevřít 25 plechovek za vteřinu. S vynálezy se oba vrátili k plechovkám a našli tam matematika, jak dopíjí poslední plechovku. "Jak jsi to udělal," divili se. Matematik odpověděl: "No, vyšel jsem z předpokladu, že už jsou otevřené."